Normandie 2016 - Airsoft Team Žabaři

Ústí nad Labem
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Normandie 2016

Reporty
Dne 21.5.2016 se Žabáci a spojenci ze SOGu učastnili dalšího ročníku akce Normandie, konané u Rendy na statku u Děčína. Akci pořádal spřátelený airsoftový klub Veterans Děčín, kterému tímto děkujeme za naprosto parádní akci. Též děkujeme Rendovi za využití jeho prostor a za občerstvení, které nemělo chybu.
Scénář akce byl conquest, tedy dobýt a udržet co nejvíce vlajek do konce hry, hra měla zároveň určené mediky a i domluvené velitelské frekvence pro komunikaci. Týmy jako takové k celkové velikosti herního prostoru byly rozdělené na poddružstva o pěti členech, z důvodu vícero útoků na různé body. Toto rozdělení byl jednoznačně skvělý nápad, družstva se díky tomu mohla po vysílačkách koordinovat a domlouvat se na taktické útoky. Bojovalo se o deset vlajek.
 
Žabáci a SOGové byli členi žlutého týmu, kterým byli i Veterans. Díky tomuto složení se tedy jedná po dlouhé době o tým, složený čistě ze spřátelených týmů. Modří měli pro změnu startovací výhodu, byli ze začátku bránícím týmem, který musel udržet body za každou cenu.
 
Začátek hry tedy byl pro družstvo tři (Vojta, Ondra, Hery, Morty, Endy) zkouškou ohně, museli jsme dobýt remízek uprostřed louky. Upřímně, nebýt Rendův prostor naprostým TOP prostorem s vysokou zelení, neměli bychom šanci. Bod číslo tři byl ovšem zachvilku dobyt a hra začala v plném tempu.
 
První překvapení bylo asi hned ze začátku celé hry. Žlutí měli opravdu perfektně zkoordinované útoky a jeden bod za druhým padali do našich rukou. Modré jsem několikrát zahlédl s první frustrací, cože se to sakra děje. Pocit nezdolnosti se nám ovšem brzo vymstil. Při bránení bodu šest jsme byli překvapeni prvním koordinovaným útokem modrých, musím uznat, že se jim to sehrálo víc než skvěle, bod zabrali po menší přestřelce bez problémů.
 
Zbytek hry se po prvních „padlých“ změnil opravdu na ducha Normandie. Původní družstva se zcela roztrhaly a jednotky se rozutekly opravdu po celém herním prostoru. Nastávaly tedy neustálá náhlá setkání, kdy jste se báli vystřelit, protože jste nevěděli jestli nejsou vaši. Kolikrát jste se na chvilku spojili s jednotlivci a podpořili je, aby našli svou ztracenou jednotku. Duch celé akce byl jedním z klenotů, který jsme všichni mohli zažít. Věřím, že stejné to měli i modří.
 


Normálně bych měl být při psaní reportu objektivní, protože je důležité hrát a ne vyhrát, nicméně žlutí vyhráli na plné čáře z jednoduchého důvodu – týmová práce. Byly to útoky, kdy jedno družstvo útočilo frontálně a druhé se samo rozhodlo je podpořit v týlu, či další obdobné scénáře spolupráce. Více jak půlku hry jsme s Endym hráli jako dvojice, co dělala modrým bordel v týlu. Kolikrát se k nám takhle přidalo i pár dalších lidí a největší zážitek byl masakr na šestce, kdy SOGové pod těžkou palbou šli zepředu a z ničeho nic jsme skočili s Veterány modrým do zad. Stalo se toho hodně, každý jsme si odnesli skvělý zážitek a historky na povídání.
Konec kvákání – Radar Morty
 
©
PšENDa
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky