Zrcadlo 4 - Airsoft Team Žabaři

Ústí nad Labem
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Zrcadlo 4

Reporty
Někdo má rád čisté střílečky, někdo má rád střílečky se scénářem a pak zde jsou i akce, které vlastně o střílení vůbec nejsou a přesto jsou čistekrevnou Airsoft záležitostí. Nejčastěji to jsou milsim akce, které mají přísná pravidla. Nehrají jen proti vám hráči, ale i terén, počasí a hlavně čas.
 
Ve dnech od 25.6 do 26.6.2016 se konal čtvrtý ročník akce typu Zrcadlo, který pořádá Airsoftový klub Wikingové, strůjcem této akce je hlavně Richard V., který se svým týmem akci naplánoval do puntíku.
 
Mod hry se tedy moc stylizovat nedá, asi bych prostře řekl, že je to Enemy Territory. Všechno hraje proti vám a vašemu parťákovi. Zrcadlo je právě typické v tom, že jediný váš spojenec je váš parťák a to jak se připravíte, dva proti všemu. 
Této akce se ze Žabáků účastnily dvě dvojice, report bude vyprávěný především z mého pohledu, kdy mi sekundoval akrobat Endy. Můj plán byl takový, že hned ze začátku obejdeme to nejhorší a s přicházejícím večerem se zaměříme na body, kde jsem počítal s tím, že tam bude armáda.
 
Plán byl super, nicméně počasí nás nelítostně bilo, do toho terén typu z kopce do kopce. Hned první bod jsme vyšli a pocítili jasné vysílení, ty vedra hrály čistě proti nám i přesto, že jsme šli vcelku nalehko. Zvolili jsme tedy taktiku co bod to krátký oraz, jednoznačně se to vyplatilo, protože hned na druhém bodě jsme přepadli dvojici Wikingů. První „nechtěný“ zářez byl doma.
 
Pokračovali jsme tedy v naší estrádě za dobrodružstvím. Častokrát nastávaly situace, kdy jsme museli s Endym spolupracovat při získání bodu tak, že jsem ho musel někam vytáhnout, odkuď mohl lépe lézt a podobně. Umístění všech bodů tedy bylo opravdu super a na jedničku, druhak se hledaly hlavně bez problému.
Cesta šla dál, potkali jsme další dvojice, kterým jsme se nějak vyhnuli, defakto jsme až na večer nešli vůbec zpevněnou cestou, táhli jsme se neustále zarostlým porostem ve skrytu. S tím jak jsme se blížili ke středu mapy nám docházelo, že tady někde bude už armáda a také to tak bylo. Překvapil nás samotný Richard, o kterém jsem věděl, že někde je. Mohla to být super přestřelka, ale bohužel mu vypověděla službu zbraň, takže jsme se jen pozdravili a šel dál. I tak jsem měl tušení, že dá echo armádě a začne jejich lov na nás. Došlo mi, že správná Žába má dvě možnosti, vykvákat se z toho, nebo okamžitě bojovat zpátky.

Zvolil jsem taktiku přepadení, takže ano je to ironie, ale místo taktického ústupu jsem zvolil variantu s armádou bojovat. Po tichém nasbírání pár bodů jsem s Endym pokračoval k cestě a neustále za námi někoho slyšel, Endy zahlédl hlídku a začali jsme přemýšlet jak dál. Udělali jsme tedy klasickou Žabí přepadovku u cesty, jenže jak to znáte, ne vždycky to jde podle plánu. Při přesunu jen o pár metrů jsem myslel, že hlídka je ještě daleko, ale jakmile jsem se jen pozvedl byli ode mě ani ne deset metrů, lekl jsem se a zvedl zbraň, zařval z plných plic „máte“ a doufal, že nedojde na mexickou plichtu, kluci se lekli snad ještě víc než já a bylo vymalováno, byl to opět Richard s Romulusem.
 
Naše výprava za odrazem vlastních sil pokračovala na sever, kde jsme potkali náhodného solo hráče co se nás lekl a utekl, byla to chvíle kdy jsme už s Endym šli po cestě vysílení a bylo nám jedno jestli nás někdo dostane. Po chvilce jsme se po té samé cestě ztracení vraceli zpět a tento solo hráč nás přepadl způsobem alá vietcong. Nicméně bylo to zvláštní přepadení! Takové zvládne jen rodilý Žabák a také to Žabák byl! Naše jediné úmrtí za celou akci přišlo z vlastních řad, kdy jsme onu padesáti minutovou přestávku brali jako vysvobození z pekla.
 
Poslední síly v sobotu jsme dali za hledání zdroje vody, kdy nás v jednom kempu podarovali a tím nás i zachránili, následně jsme si postavili hezký příbytek kousek za bodem v rozpadlém domě. Bohužel tu noc přicházel silný vítr, bouřka a do toho silný déšť, rozhodli jsme se tedy pro jistotu schovat v onon rozpadlém domě, kde nás i přes rozdělaný oheň nikdo nenašel.
 
Druhý den jsme posbíraly podle plánů pár zbylých bodů, kdy u posledního jsme se málem dostali do přestřelky. Endy hledal bod, zatímco já na stráži narazil na dvojici, která byla neskutečně nahlas a dělal bordel, připravili jsme pro ně tedy další přepadovku, nicméně tato dvojice někam neznámo kam zmizela. Vzali jsme tedy náš poslední bod, zabalili zbraně a ubírali se směrem k zřícenine hradu. Přišli jsme jako první a po desíti minutách nás došla druhá Žabácká jednotka, po ní následně i Armáda s Richardem v čele.
 
Po celkovém sečtení všech bodů si Žabáci odnesli domů první a druhé místo, což je veliký úspěch a my se těšíme na další obdobnou akci.
 
Konec kvákání – Radar Morty
 
©
PšENDa
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky